1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2004. ISBN 80-7008-158-9.
 

 Pokus o předmluvu
- souvislosti ukazující do okolního místa a času
- zrcadlení - Shakespeare nás donutí “přiznat barvu a nést svou kůži na trh. Píšíce o něm, nebo inscenujíce ho, 
dáváme i bezděčně, mimovolně, takřka proti své vůli najevo, kde si stojíme; jak cítíme, prožíváme, jak smýšlíme, jak 
pojímáme nejen drama a divadlo, ale prostřednictvím jeho světa i náš současný svět. A co je nejhoršího, kreslíme si, 
s použitím jeho náčiní, svůj vlastní autoportrét.” (s. 5)
- karnevalový sen a snové prožívání života a světa, zvratnost jednoho v druhé 

 Blouznění a bláznění
- Gauchelinovo vidění (Bachtin)
- karneval: 1 z výrazů grotesknosti, nikoli původ grotesknosti v karnevalu
- groteskno: spojování běžně neslučitelného
                    souvztah se snem
- spojitost mezi snem a šílenstvím
                    SEN - ŠÍLENSTVÍ - GROTESKNO
- pomíjivost
- dvorské maškarády (Indigo Jones, Ben Jonson)
- A. de la Halle: Hra pod loubím
-	Shakespeare: Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový:
čas sváteční a karnevalový
“sen, příliš podivný, aby mohl být pravda” (s. 132)
noc         krátký čas...
posměch - strach
noc prvomájová? - noc svatojánská...
šílenství - luna
sen šílené, bláznivé noci - “midsummer madness”
noc - luna - sen - smrt
spánek - smrt
snový a skutečný zážitek - “snovost vztahující se ke skutečnosti, která se (právě že až zpětně) jako sen jeví” (s. 136), 
pocit rozostřených hranic...
svár nadpřirozených sil, “ne-řád”, převrácený svět 
- láska - šílenství         blouznění a bláznění
- nejistá minulost - přítomnost           blahodárná nejistota?
- les - bloudění          “wood” - les, šílený
- básník a neurotické rysy
- dílo jako forma masové psychoterapie (psychoanalýza)
- zvratnost bláznovství - moudrost a bdění - sen 

 
 Tíha šíleného času
- Thomas Norton (1532), Thomas Sackville (1536): “Gordobuk, aneb Ferrex a Porrex” - tragédie, blankvers
        umění a politika
- latinská kronika Geoffreye z Monmouthu: Historie králů Británie
        senekovské divadlo
                 krvavost? Nebo: důsledné domýšlení do nejhorších možných konců
- Gordobuk: “hra poradců”, rétorika, “víra v konečný triumf práva, a to i tehdy, kdy události vzaly nejhorší možný 
obrat” (s. 176), 
těsná vazba na “palčivé politické problémy” (s. 178)
- proti: tradicionalistické a iracionalistické tendence
-- Shakespearův Král Lear (1605-6):
        - zdroje?: anonymní hra o Leirovi, Holinshedova kronika, Sidneyho Arkádie, Spencerova Královna víl, 
G. z Monmouthu 
- Gordobuk...
Lear: protiklad a alternativa rozumu
   -- racionalizovat i temné instinkty a vášně, včetně rozumového odůvodnění násilí a krutosti. Morální ambiguita 
rozumového jednání. Rozum neskýtá morální záruky! (s. 180)
“bláznivé chování”: Kordelie, Kent, Edgar... Řada bláznů, kteří se rozumného světa odřekli...
           “HRA BLÁZNŮ”
           “Lear nemá kolem sebe žádné mudrce, aby mu poradili; má, posléze, jen pár bláznů, aby se v nich poznal.” (s. 181)
   -- alternativa rozumu: pošetilost, bláznivost, šílenství
- bláznovství v Anglii:
blázni... (Hamlet) - výskyt melancholie (trudnomyslnost)
šílenství a svoboda mysli (Foucalt)
Timothy Bright: Pojednání o melancholii (1586) (Shakespeare znal?)
R. Burton: Anatomie melancholie (1620) - svět je příbytek šílenců...
Erasmova Chvála bláznivosti (1508) X   S. Brant: Loď bláznů
Foucalt
přístup k bláznům, internace
- Král Lear a bláznivost:
diabolizace a bestializace blázna
obecná bestializace člověka - šílenství (Rozumný člověk jedná hůře než zvíře, je i rozumu zbavován a snižován na zvíře)
Nic - nicota - nicotnost            Poznání vlastní nicotnosti...      Zůstávají blázni a smrt...
nicotnost lidské existence
téma bláznovství a téma smrti
totální šílenství, obraz bouře a přírody
blázni z povolání: “domestikace” (!), pak herec, který blázna hraje!
“kontrast rozumu a šílenství, moci a bezmoci, člověka a zvířete” (s. 190)
šašek-blázen: humanizace obrazu bláznovství, dialog s šílenstvím... - toto jsou shakespearovští šašci-blázni!
cesta Krále Leara: cesta redukce
blázen: extrapolace Learova vnitřního hlasu
Večer tříkrálový - Feste    (Festa i Blázna v Learovi hrál Robert Armin)
Blázen a blázen Edgar...
mnoho podob bláznovství v Králi Learovi
- Nahum Tate - “úprava” Leara, vymýcení Blázna..., “spíše perverze než verze Leara” (195)
Blázen - Cordelie
- moderní inscenace - reflexe světových válek... (inscenace - viz s. 196 a dále...); P. Brook,
 I. Bergmann, R. Sturui
apokalyptický obraz
konec: groteskní rysy
totální destrukce mocenských struktur
závěr: není obnoven řád, pouze je zrušena jeho negace
“pocit konce”
Král Lear dochází ke krajnosti. (s. 200)
vznešenost srůstá prostřednictvím utrpení s bláznivostí (s. 200) 

 Hamlet a paměť
- Shakespearovy hry: rozpornost, ne chaotičnost
- Hamlet: palčivé prožívání minulosti:
         Hamlet a paměť...   X Claudius
         Právě schopností nežít jen přítomností liší se člověk od zvířete! (s. 202) 
- Hamlet: mlčení X Claudius: slova
         téma zdání; rozpor mezi ním a skutečností
         předčasné zapomenutí = předčasná smrt
         “Claudius vraždí paměť, tak jako Macbeth bude vraždit spánek.” (s. 203)
         prožívání a oživování minulosti
- motiv divadla a herectví: představa pomíjivosti
- změny politické scény...       dav - žije přítomností, nemá paměť...
         změna - politika i erotika... (“křehkost”)
- nedůvěra k celému ženskému rodu, fixace na otce, minimální počet ženských postav ve hře 
(Hamlet, Timon Athénský). Negativní zkušenost s matkou - změna postoje k Ofelii...
- Ofelie a paměť... - scéna šílenství: významová identifikace s Hamletem
- téma minulosti, paměti a (ne)zapomínání     (rozhraní dvou epoch)
- Hamletovo uvažování: sebe-destruktivnost - anticipace moderního myšlení
                                        přesto ukotveno v tradičním systému hodnot, které ještě pamatuje...
- archaičnost stylizace hry ve hře - herci: minulost (i Duch)
- “psaní” (?) do paměti... (motiv “tabulky”):
              písmo - zapomínání  (Platón: Faidros)
              intimní dobový vztah mezi čtením a psaním
              Hamlet: skepse ke knižní moudrosti..., “člověk orální komunikace” (211) X Claudius
              J. Derrida: analýza Faidra
              metafora o vztahu autora a mluvené, resp. psané řeči
              otec - syn  (logos),    Hamlet - Duch         logos paternalistický
- “The rest is silence” - “Hamlet končí tak, jak začínal: mlčením.” (213)
              dovršení tragické ironie Hamleta v závěru...
              přepisování textu historie... 

 
 Bubliny imaginace
IMAGINACE          surrealisté
A. Einstein: obraznost důležitější než poznání
       X klasicismus, osvícenství: rozum    X romantismus (Wordsworth, Coleridge, Shelley, Blake)
estetikové a teoretici romantismu: básníci  -- imaginace: východisko a předpoklad umělecké tvorby
                -- shakespearovský kult imaginace
básník - čtenář (divák)   imaginace i u vnímatele
Shakespearovi často přičítány postoje běžně alžbětinské...
Imaginace u Shakespeara:
- způsob, jak Shakespeare imaginaci prezentuje, v jakých souvislostech
   imaginace jako motiv a téma, jako aspekt a rys
- vztah imaginace a snu:
          obraznost nemá nic společného s charakterem a morálkou
          imaginace a sen mají původ v melancholii (která může vést k šílenství!)     (T. Nashe)
-- “imagination”: problémový rys...
- Večer tříkrálový:
          denní sny (Freud)...
          spojení imaginace, ctižádosti a šílenství (V.T., Jindřich IV.)
          imaginace předstihuje realitu - komické... - tragikomičnost postav (Malvolio - V.T., Ohnivec - 
Jindřich IV.)
- Sen noci svatojánské:
          Theseus: šílenci, milenci, básníci - imaginace, obraznost, představivost, fantazie
1.	imaginace vytvářející nové jevy mající povahu zdání - snový kontext
2.	imaginace hodnotící a interpretující, přičítající významy věcem a událostem - imaginace 
divadelní - oscilace mezi imaginací a antiiluzivností... - zpochybnění a korektura konvenčního apelu 
na imaginaci...
- Hamlet:
          melancholie - imaginace - šílenství - ctižádost
          Hamlet: melancholie, vznícená obraznost... - rysy duševní poruchy, předstírané: ochranný štít.     
Klaudius: strach, že šílenci se mohou dobrat pravdy..., loď do Anglie - loď bláznů?
          Kde je mezi mez mezi Hamletovým předstíraným a skutečným šílenstvím?
          “[...] Hamleta, kde rozpornost je “metodou” a nejistota výsledkem” (221)
          Hamlet: melancholický introvert se zjitřenou vnímavostí a představivostí (221)
imaginace - zoufalství - šílenství 
zlé sny - ctižádost...
           imaginace je s to realitu zcela vytlačit
           základní rysy Hamleta: introvertnost, imaginativnost; umělecké sklony...
“A všechno pro nic!”...
charakterizace obraznosti i v Romeovi a Julii (Romeo - Merkuzio)
nicotnost výtvorů imaginace?
- Macbeth:
           analýza temné a sebestředné imaginace
           jako u “Hamleta”: vztah imaginace - šílenství
           Macbeth si je příliš jist (že zmůže všechno)
           Lady Macbeth - podobnost s Hamletem: šílenství Ofelie: obě umírají za scénou po efektní demostraci 
svého šílenství, doplatily na svého partnera a předběhly jeho smrt (226)
           pocit snovosti a noční můry
- shakespearovské “bubliny”: snovost a zlí duchové... Nadpřirozené jevy nesdělují
(v Hamletovi, Macbethovi) nic, na co by hrdina nebyl připraven...
- imaginace u Shakespeara: “droga, která vzněcuje i utišuje, zabíjí i léčí” (228)



Zpět na nabídku literatury 

Zpět na úvodní stránku